Meditace, vnitřní svoboda

Dnes je 17. listopadu. Před třemi týdny jsem na Facebooku, také v e-mailech, uveřejnila svou výzvu k meditaci pro zdraví a mír světa. Potěšilo mě, že lidé hned reagovali s přihlášením.

Včera uplynulo 21 dnů a společná meditace se naplnila. Jak probíhala? Jaké jsou její přínosy?  Co je vlastně meditace?

Dnes je slovo „meditace“ slyšet a vidět velmi frekventovaně. Někteří mluví o rozjímání. Jiní o uvolnění a zklidnění. Je tu i povědomí, že jde o relaxaci, nicnedělání…

Jednou v létě jsme s pár přáteli provázeli korejského zenového mistra po Praze. V parku u Vltavy na lavici ležel ušmudlaný spáč. Bylo vidět, že měl vypito. Jeden z nás vtipkoval: „on medituje.“ Všichni se začali pobaveně smát. Když ale uslyšel můj anglický překlad, mnich z Východu přísně odvětil, „he’s not meditating, he’s just drunk“! V češtině to znamená „nemedituje, je jen opilý!“

Pak dodal, že zenová meditace, jako všechny duchovní techniky, jako jóga z Indie, buddhistická učení Tibetu nebo Číny, Japonska či Koreje a celé Asie, mají velmi propracovanou nauku i praktiky. Nauka je jako navigace, spolu s praktikami vytváří živou a plodnou náplň každého meditativního procesu.

Pravá meditace nejen uvolňuje tělo a mysl, také otevírá vědomý stav bytí. Velký zenový čínský mistr, opat Zenového kláštera Donghua v Kantonu, Š´ Wan-sing, píše v trilogii knih o Srdci, že „vědomý stav je stavem vnitřní svobody.“*

K  vědomému stavu se člověk dostane, jen když je napětí ve svalech povolené, energie v těle zprůchodněná. Teprve pak srdce dostane prostor rozkvétat. Čisté vědomí pramení z otevřeného srdce.

Jak poznáme, že byla meditace úspěšná? Zajisté na výsledcích:

Někdo medituje, ale cítí bolesti, potíže s dýcháním, je nervózní, dokonce jeho vztahy s okolím se nezlepšují, ba naopak. To vše signalizuje, že něco v jeho meditaci není v pořádku. Pokud se meditace provádí správně, nejen onen meditující člověk, také jeho okolí vnímají z nitra jeho osoby sálající klid a harmonii. Je spokojenější, trpělivější, chápavější a tolerantnější.

V době, kdy ve světě řádí pandemie, je Evropa opatřením proti nákaze skoro uzavřena. Moje výzva měla ideu, aby si každý účastník sedl do klidu a strávil v samotě alespoň třicet minut denně. Namísto bloumání mezi pocity bezmoci a nejistot, obav a nespokojenosti, si v sobě nastavíme klid či „nejednání“. Věřím, že společné vědomí pro zdraví a mír, s vděčností za život, s sebou nese požehnání. I kdyby nepřineslo zázraky, bude mít meditující člověk uvolněnější svaly, lepší krevní oběh i tlak. Zdravotně, ale především psychicky, je víc v pohodě. Psychická imunita zdraví podpoří a táhne mnohem víc, než ta fyzická. Každý vyváženější člověk je bez hysterie a nervozity, vnáší zdravý rozum do svého okolí.

Svoboda je volba každého jednotlivce. Meditace je o vnitřní svobodě. Ale svoboda tvoří párovou dvojici s řádem. Čím ukázněnější řád ctíš, tím větší svobodu dostaneš. Meditace je mezi-stav. Je stavem mezi nádechem a výdechem, mezi pohybem a klidem. Nádechem vstoupíme, výdechem odcházíme. Je to stav bytí na scéně života.

napsáno 17. 11. 2020

* Trilogie knih o Srdci: Pokorné srdce, Moudré srdce, Svobodné srdce, autor: Š´ Wan-sing, Guangdong, Čína